Obsah

ČESKÁ BESEDA BYLA SLAVNOSTNĚ OTEVŘENA

Ve středu 19. prosince se konalo slavnostní otevření spolkového domu „ČESKÁ BESEDA“. Slavnostního otevření se zúčastnilo 100 pozvaných hostů a během celého dne pak rekonstruovanou budovu navštívilo téměř 700 občanů.

 

Historie domu č.p. 20 - ČESKÁ BESEDA

Stavební rekonstrukce budovy „České besedy“, jejíž historická a duchovní minulost byla v nových dobách neprávem pozapomenuta, umožní její důstojný návrat do veřejného kulturně-společenského života Českého Dubu. Po mnoha desetiletích vzhledu poznamenaného předchozími památkově nepříliš citlivými úpravami, které objektu odňali jeho historický charakter, se budova vrací zpátky do společenského života, odkazujíc se na doby své největší slávy.  V tomto ohledu má své opodstatnění nejen obnovení původního vzhledu budovy, ale také návrat k tradici jejího názvu, připomínající významnou historicko-společenskou epochu českodubské „České besedy“. Dům č. p. 20/I je historicky doložen od roku 1527. Za dobu své existence vystřídal mnoho více i méně významných majitelů a v důsledku několika požárů, požadavků doby i změn svého určení prošel četnými přestavbami a úpravami. Nejvýznamnější období jeho existence se pojí s rodinou Havlových, do jejichž vlastnictví se dům dostal v roce 1865. Hostinský Václav Havel dům upravil na hostinec zvaný „u Havlů“, který se již od svých počátků stal centrem „českého“ společenského života v Podještědí. Po založení českodubské sekce vlasteneckého spolku Česká beseda v roce 1869 sloužil jako jeho oficiální sídlo a působiště, v budově byla umístěna spolková knihovna, besední místnost i společenský sál. Hostinec původně nazývaný „u Havlů“ začal být nazýván „Českou besedou“. 1. prosince 1886 se v tomto domě narodila budoucí významná podještědská osobnost, řídící učitel a zakladatel českodubského muzea, Václav Havel. Roku 1888 se v budově České besedy usídlil spolu se spolkem Česká beseda a s hostincem Havlových také znovuobnovený Sokol Český Dub. V tuto dobu byl hostinec České besedy dokonce rozšířen o zadní trakt s tělocvičnou. Po odchodu Sokola v roce 1904 nebyly některé části budovy České besedy již využívány. Roku 1911 převzala budovu od Havlových Jednota pracujícího lidu v Českém Dubě. Část původního hostince byla upravena na konzum a v domě byla zřízena Česká občanská záložna. V tělocvičně sloužící dříve Sokolům začali nově působit členové Dělnické tělocvičné jednoty. K nejvýznamnější změně určení i vzhledu budovy došlo ve čtyřicátých letech 20. století, kdy ji po krátkém období ve vlastnictví města, tehdy již s tradicí promítání filmů, odkoupil Československý státní film. Budova byla přestavěna na samostatné, tehdy moderní kino, s kapacitou 166 diváků. Kino svému účelu sloužilo až do svého ekonomického skonu v roce 2007. Následně byly prostory, v tuto dobu s již velmi zastaralým technickým vybavením, využívány k pořádání příležitostných představení ochotnických divadelních souborů či videoprojekcí. Mgr. Helena Gollová, ředitelka Podještědského muzea

Stránka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Stránka