Jedná se o revitalizaci samotného srdce městské památkové zóny v Českém Dubu, území v těsném sousedství johanitské komendy. Revitalizace spočívala především v demolici nedostavěné budovy tzv. „kulturního domu“, výstavbě nových teras, zpevněných ploch a komunikace včetně řešení veřejného osvětlení zeleně. Stavba tzv. „kulturního domu“ v ulici Kostelní byla započata v roce 1987 přes značný odpor veřejnosti. Stavělo se v rámci akce „Z“, v roce 1989 byla stavba ukončena a až do roku 2000 bez využití chátrala. Brutální hmota budovy od východu přes třicet let zcela zastiňovala románskou hmotu johanitské komendy a přilehlou frontu cenných historických budov včetně středověkého kostela sv. Ducha. Po objevení románských prostor johanitské komendy s kaplí sv. Jana Křtitele v devadesátých letech minulého století byla zahájena stavební obnova českodubského zámeckého areálu a městské památkové zóny. Po úpravě okolí johanitské komendy byla v roce 2010 obnovena historická podoba školy z roku 1815, v které je dnes umístěna knihovna. Odstraněním nevhodných přístaveb bývalé školy se otevřely z areálu komendy nové pohledy na přilehlý středověký kostel sv. Ducha s johanitským špitálem. V roce 2017 proběhla rekonstrukce zdravotního střediska, do kerého byly z nedostavěného "kulturního domu" přemístěny ordinace a Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje. V roce 2018 byla zrekonstruována budova bývalého kina a bylo tak vytvořeno zázemí pro společenský a spolkový život ve městě - ĆESKÁ BESEDA.
Odstranění nedostavěného kulturního domu bylo zahájeno 4.12.2017. Po 30 letech se nám už bohužel nepodaří zcela napravit, že kvůli výstavbě „kulturáku“, který nikdy kulturákem nebyl, zmizelo kus historického centra města a domy s životními osudy celých rodin, které zde žily staletí předtím. Nepodaří se ani napravit to, že byl definitivně zničen systém podzemních chodeb v těsném sousedství johanitské komendy, který byl „vyplněn“ tunami betonu při stavbě základů „kulturáku“. To ale nebrání poděkovat všem, kteří se v letech 1987 – 1989 podíleli na výstavbě a v akci „Z“ odpracovali zadarmo a „dobrovolně“ desítky či stovky hodin. Tito lidé nerozhodovali o nevhodném umístění domu a ani o tom, že se nikdy po revoluci nedostavěl. Nedostavěný „kulturák“ se řešil ve městě prakticky od revoluce a jeho demolice alespoň umožnila smysluplné využití chátrajících a prázdných cenných historických budov ve městě (bývalá národní škola, kino, zdravotní středisko).
Revitalizace městské památkové zóny v ulici Kostelní a demolice nedostavěného kulturního domu v letech 2018 – 2019 nám po více než třiceti letech vrací hrdost a důstojnost bez povinnosti přijmout něco, co by v normálně fungující společnosti nikdy nevzniklo.
Děkujeme Tomáši.