Město Český Dub

Město v datech

cca 800 000 let 
Jaspisový pěstní klín (výzkum 2003) dokládá pobyt člověka typu Homo erectus na českodubské ostrožně, znovu pak osídlené v mladším pravěku.
9.-12.století
Pojizerská zemská cesta mířila z Prahy po linii Prosek, Stará Boleslav, Kostelní Hlavno, Brodce, mladoboleslavský Chlum a později hrad Mladá Boleslav, hradiště Mužský s Klamornou, brod s hradištěm v Hradci n.J. a odtud na Českodubsko s dnes 17 známých slovanskými lokalitami. Zde trasa zemské cesty překročila Ještědský hřbet sedlem Pláně a pokračovala severně pomezním hvozdem do Lužice na Zhořelec.
1109-1115
Kníže Vladislav I. zakládá v dnešním Českém Dubu hrad Vladislavice (Vadislavice) s velkofarním podélným kostelem s apsidou (výzkum 1995), dále zachycen obytný objekt a stopy železářské výroby z 12.století (2003-2004).
1115
Vladislav I. v hradském okrsku Vladislavic věnoval majetky právě založenému benediktinskému klášteru P.Marie v Kladrubech.
1159
Ve svědečné řadě listiny Vladislava II. po mladoboleslavském kastelánovi je zaznamenán vladislavický kastelán Chvalek („Quhalech castellanus Vadizicensis“).
asi 70.léta 12.století
Kladrubský klášter k dosavadním podještědským majetkům získává hrad Vladislavice.
80.léta 12.století
Johanitský (dnes Maltézský) řád získává na trase Pojizerské cesty Kostelní Hlavno, Zdětín a Kosmonosy.
1225
Johanitský řád na Pojizerské cestě získává 6 vesnic v okolí jizerského brodu u Hradce n.J.
1237
Havel z Hruštice (později z Lemberka) získává od kladrubského kláštera újezd Vladislavice (Vadislavice), následně v areálu vladislavického hradu zakládá johanitskou komendu, zahájena stavba východního křídla konventu. Na předpolí komendy současně vzniká trhové sídliště (Nová) Světlá, dnešní Český Dub. Se zdejším dřevěným špitálem u kostela sv. Ducha je možné spojit špitální aktivity jeho choti sv. Zdislavy (+1252).
cca 1250
Východní křídlo johanitského konventu tvoří předlokační kostel Vladislavic (zaniklý koncem 13.století), dvoupodlažní dům komtura (zaniklý koncem 15.století), třípodlažní věž s privátní komturovou kaplí sv.Jana Křtitele a dvoupodlažní palác s refektářem v 2.podlaží (č.p.1/IV). K tomuto celku západně přiléhá klášterní dvůr s konventním hřbitovem, záhy obklopovaný dalšími zděnými budovami. Ještě ve 13.století kolem areálu vzniká hradba. 
cca 1278-1283
Komenda poškozena požárem zřejmě za braniborského vpádu. Zanikl vladislavický kostel, který v areálu komendy sloužil jako konventní svatyně, jeho funkci přebírá farní kostel sv.Ducha a podle jeho patrocinia je komenda ve 14.století označována.
1291
Krakovský biskup Pavel z Przemankova uděluje odpustky mj. i poutníkům do johanitského kostela sv.Ducha ve Světlé „in loco conventuali“.
cca konec 13.století
Stavba raně gotického jižního křídla johanitského konventu, zaniklého koncem 15.století.
1357
Karel IV. s dvorem pobývá na přelomu listopadu a prosince v komendě, na listinách zde vydaných se poprvé vyskytuje nový název Dub („zu der Eyche“, „zu den Duben der Creutzigen“). Změna názvu nepochybně souvisí s povýšením dosavadní trhové vsi Světlá na právní město a udělením městského znaku (dub na stříbrném poli).
před 1371 
Po požáru prvotního dřevěného špitálu u kostela sv.Ducha vystavěn zděný špitál, označený v roce 1371 jako „nový“, který zanikl koncem 15.století.
1373
Dub doložen jako právní město („civitas“), Hašek městský rychtář („Hasko iudex de Duba alias de Swietla“).
konec 14.století
Na johanitském konventním hřbitově v areálu komendy pohřben starší muž, do jehož hrobu byl vložen pozdně románský dvojramenný ostatkový kříž s bronzovým korpusem Krista, osazený drahými kameny nebo jejich imitací (výzkum 2003). 
před 1429 
Panství dubské komendy tvořilo město Dub a asi 51 vesnic s farními kostely v Loukovci, Sezemicích, Letařovicích a (Staré) Světlé p.J., statek se rozkládal od Jizery severně k Ještědu, východně od Petrašovic k západnímu Vlachovému.
duben 1429 
Husitská posádka zřejmě bez větších bojů obsadila komendu v Dubu. Na panství t.r. poslední zpráva o katolickém knězi v Letařovicích, při severním okraji města ukryt poklad českých grošů, poslední dubský převor žije v johanitské komendě v Kladsku.
1433-1434
Držitelem panství Jiřík z Dubé a Vizmburka
od 1435 
Držitelem panství Jan Čapek ze Sán
po 1450 
Držitelem panství Mikuláš Berka z Dubé. Dub 29.května 1468 vypálen lužickými vojsky, dobyt opevněný hrad, na panství pravděpodobně poničen kostel v Letařovicích.
před 1473 
Držitel panství katolík Děpold z Ryzmberka na Vartenberku pravděpodobně obnovuje kostel v Letařovicích a pravděpodobně je i objednavatelem pozdně gotického křídlového oltáře se sv.Jakubem (dnes v Národním muzeu). 
1473-1483
Držitelem panství Linhart z Gutštejna na Vartenberku. V letech 1473-1480 se úspěšně soudí s Kryštofem Šůfem z Helfemburka o odtržený dubský statek Loukovec, v letech    1480-1483 s Mikulášem Berkou z Dubé o celé dubské panství.
po 1483 – 1489/1490
Panství Dub drží Kryštof z Vartenberka. V 80.letech dubský hrad a neopevněné město vypáleny nepochybně v souvislosti s bojovými akcemi. V areálu hradu zanikl románský dům komtura, poničeny horní partie věže nad kaplí sv.Jana Křtitele, současně zaniklo raně gotické jižní křídlo konventu. Ve městě zanikl původní románský kostel sv.Ducha se špitálem a požár zasáhl také náměstí.
1490
Na probíhající stavební obnově nejmenovaného dubského kostela doložen zhořelecký městský stavitel Konrád Pflűger .
po 1490 -1499
Držitelem panství katolík Jan ze Šelemberka. Koncem 15. století v dubském hradě byly stavebně obnoveny horní partie věže nad románskou kaplí sv.Jana Křtitele, vzniklo nové jižní hradní křídlo s vytesanými sklepy a 80 metrů dlouhou únikovou chodbou, areál hradu získal dnešní hradební zeď s jižní bránou. Při patě hradby v místě pozdější renesanční kaple sv.Jana vznikl objekt neznámé funkce, nejspíše hradní kaple. Město získává hradby s vodním příkopem, dvěma branami a dochovanou věží Hláskou, napříč celým městem vedena umělá vodoteč s haltýři, znovu vystavěn kostel sv.Ducha, vybavený pozdně gotickou, šablonami malovanou skříní (dnes v Podještědském muzeu), u kostela vzniká v pořadí třetí špitál. 
před 1511- 1543 
Panství drží Jan z Vartenberka. Před rokem 1527 vystavěl v severovýchodním rohu náměstí dům čp.27/I s dochovanými pozdně gotickými sklepy, ve 20.- 30. letech v podvěží kostela sv.Ducha vybudoval pravděpodobně rodinnou kapli s baldachýnovým portálem.
1543-1547
Držitelem panství Adam z Vartenberka, v roce 1547 vznikl nejstarší dochovaný urbář panství.
1547-1552
 Panství po konfiskaci drží královská komora.
1552-1584
Panství drží katolík Jan z Opperstorfu. V 60.letech probíhá sasky orientovaná přestavba dubského zámku, 1564 dokončena stavba zámeckého pivovaru a sladovny, ve městě roku 1564 založen na místě masných krámů tzv.Kozí plácek s pěti domy, roku 1565 dokončena sasky orientovaná stavba radnice, zřejmě v 60.letech farní kostel sv.Ducha prodloužen západně, zaklenut a předělen příčkou na utrakvisticko-katolickou dvojsvatyni. Hřbitov od kostela sv.Ducha přenesen na Hoření předměstí.V 70.letech probíhá italizující úprava zámku, v roce 1579 je dokončována stavba zámecké katolické kaple sv.Jana Křtitele a založen  přilehlý špitál, pravdě. v 70.letech kostel sv.Jakuba v Letařovicích opatřen rustikovým sgrafitem.
1584-1589
Vdova Marie z Opperstorfu držitelkou panství. Na novém hřbitově v Hořením předměstí založen luteránský kostel N.Trojice (1590). 
1590-1591
Panství v rukách Bedřicha a Jiřího z Opperstorfu, zámek ztrácí rezidenční charakter, po 17.6.1590 vznik druhého dochovaného urbáře panství.
1591-1608
Panství drží Zikmund Smiřický ze Smiřic.
1608-1611
Panství drží Jaroslav Smiřický ze Smiřic
1612-1618
Panství zdědil Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, na zámku probíhají úpravy především interiérů.
1618-1620
Panství drží Markéta Salomena Smiřická, provdaná Slavatová
1620-1621
Panství drží královská komora
1621-1634
Panství drží Albrecht z Valdštejna. Požáry v Českém Dubu 1624, 1629 a 1633.
1634-1636
Panství drží královská komora, 11.dubna 1634 zničující požár Českého Dubu, při kterém vyhořela většina města.
1636-1640
Majitelem panství Jan Ludvík Isolani. Dubský zámek krátce získal residenční funkci, součást jeho vybavení portrét Jana Ludvíka Isolaniho, dnes v Podještědském muzeu.
1641-1653
Panství drží sestry Anna Marie a Regina Isolani. Počátkem listopadu 1647 požár, při kterém vyhořel kostel sv.Ducha, fara a zámek, další požár 23.prosince 1647, vyhořel dům č.p.49/I.
1653-1782
Panství majetkem kláštera augustiniánek u sv.Jakuba ve Vídni do jeho zrušení. Někdy v letech 1658-1660 vyhořel tzv.Kozí plácek a západně dům u č.p.8/IV, 29.srpna 1694 rozsáhlý požár města, během kterého vyhořela radnice s částí městského archivu, kostel sv.Ducha a fara. Zahájena barokní přestavba města. Roku 1717 na náměstí vztyčen mariánský morový sloup. Roku 1720 na Műllerově mapě Čech se oficiálně ponejprv objevuje dnešní název města Český Dub. Roku 1775 během selského povstání zanikl při rabování zámku českodubský patrimoniální archiv.
1782-1838
Panství v držení dolnorakouského náboženského fondu. 1.května 1799 zahájená renovace města zřejmě představuje zprávu o omezení dřevěného staviva a počátek klasicistní přestavby Českého Dubu. Roku 1802 založena fabrika Franze Sluky na potiskování plátna a kartounů, zanikla 1837/1840, roku 1803 zrušena renesanční kaple sv.Jana Nepomuckého a upravena na městský špitál, ve 20.- 30.letech 19.století hlavní vlna klasicistních úprav, zahájena likvidace městských hradeb.
1838 - 1850 
Panství vlastní kníže Kamil Rohan, mezi léty 1840/1843 zaniklo západní křídlo zámku. Roku 1843 zakládá Franz Schmidt (1816-1883) českodubskou firmu, jeden z nejúspěšnějších textilních podniků rakouské monarchie s dalšími továrnami v Říčkách u Semil a v Žitavě, s jehož působením je spjat až do 20.let 20.století rozsáhlý stavební rozvoj města.
1855
Český Dub se stal sídlem politického a soudního okresu Českodubského, ve města zahajuje 26.května 1855 působení Okresní úřad, který s Okresním soudem sídlil do roku 1858 v zámku. Okres dále tvořila města Hodkovice a Osečná s řadou vesnic, podléhal krajskému úřadu v Mladé Boleslavi, soudní okres zanikl v roce 1927.      
28.července 1858 
Zničující požár města, při kterém vyhořel zámek a 38 domů. Následně bylo strženo jižní zámecké křídlo, utilitární úpravou prošlo pozdně románské východní křídlo, sneseno druhé podlaží jižní hradní brány.
28.srpna 1866 
Další rozsáhlý požár, který zasáhl především historické jádro města. Klasicistní charakter náměstí byl obnoven, zaniklou dřevěnou zástavbu především v severní části města (Palackého ulice) nahrazují zděné pozdně klasicistní a historizující novostavby. Autorem převážné většiny architektonických úprav města od 40. do začátku 70.let byl absolvent pražské polytechniky, českodubský stavitel Ing. František Havlina (nar.1815).
1905
Tzv. Zámecký okres od rodu Rohanů koupil českodubský továrník Konrád Blaschka. Byla zahájena rozsáhlá přestavba celého zámeckého areálu spolu s úpravami domů ulic Husovy a Svobody, které od Hodkovic tvořily příjezd k Blaschkově vile a Schmittovu zámku.
 
Zdroj: PhDr. Tomáš Edel: ČESKODUBSKO v památkách 12.- 20. století. Podještědské muzeum, Český Dub, 2006. ISBN 80-239-6186-1)

Město

Překlad (translations)

KALENDÁŘ AKCÍ

Po Út St Čt So Ne
26
2
27 28 29
2
1
3
2 3
4
3
5
1
6
1
7
4
8
3
9
1
10
11
2
12
2
13
2
14
3
15
2
16
2
17
2
18
4
19
1
20
1
21
4
22
3
23
2
24
1
25
3
26 27
3
28
5
29
4
30
1
31
1

Interaktivní mapa

Interaktivní turistická mapa

Kliknutím do mapy otevřete mapový prohlížeč

Spolky a zájmová sdružení

Městské organizace