Město Český Dub

Pozemky k bydlení v Českém Dubu

Karel Jindra

Karel Heinrich se narodil 11. června 1907 v Moravské Ostravě v rodině Rudolfa Heinricha. Narodil se jako pohrobek. Měl českou maminku a německého adoptivního tatínka.
Miloval auta a motory, po škole proto nastoupil jako pomocník v opravně a půjčovně aut a vyučil se profesionálním řidičem a automechanikem, aby mohl po mistrovských zkouškách nastoupit jako šofér pronajatých vozů. Naskytla se mu však příležitost pracovat jako laborant ve velké fotografické dílně, čímž započala jeho celoživotní profesní dráha. Práce fotografa jej tehdy zaujala natolik, že se novému oboru řádně vyučil a v roce 1930 složil svoji další mistrovskou zkoušku, tentokráte jako fotograf.  
V roce 1929 se Karel Heinrich oženil s Vlastou Kašičkovou a v následujícím roce se manželům narodila dcera Zdeňka. Po několika stěhováních napříč republikou zakotvili Heinrichovi v Českém Dubě, kde se rodině líbilo a kde Karel zakoupil částečně vybavený dřevěný fotografický ateliér po někdejším fotografovi Antonínu Kellarovi. Byt získala rodina Heinrichova v nájemním domě na adrese Starý zámek č.p. 1/IV. (komenda).
Ve 30. a 40. letech dvacátého století vybudoval Karel Heinrich v Českém Dubu velmi úspěšný profesionální fotoateliér, zabývající se jednak komponovanými fotografiemi jednotlivců a skupin, jednak fotografováním různých životních a společenských příležitostí. Současně pracoval také jako řemeslný fotograf, duplikoval, zvětšoval, retušoval a koloroval zákazníkům jimi přinesené snímky, což byla hojně využívaná služba zejména během druhé světové války, kdy si blízcí vojáků na frontě i pozůstalí nechávali z malých nekvalitních fotografií zhotovovat velké formáty důstojných podobenek svých blízkých. Nikdy neodmítl žádného zákazníka, i když často přicházeli i v noci, a nikdy nedělal rozdíl v jejich národnosti ani ve společenském postavení.
S provozem rodinného fotoateliéru plně pomáhala i Vlasta, kterou Karel fotografickému řemeslu vyučil. Svého manžela pak plnohodnotně zastupovala, především v atelieru, kde aranžovala a fotila objekty a scény, zatímco manžel v temné komoře vyvolával filmy a kopíroval hromady obrázků, propíral je a retušoval. Paní Vlasta je pak sušila, lisovala, rovnala, stříhala a ručně leštila. Během války pracovali oba velice tvrdě, od 6 hodiny ranní až do 3 v noci. A k tomu všemu Heinrichovi ještě stíhali péči o malou dcerku.
Po skončení války si rodina nechala změnit německé příjmení Heinrich na počeštěné „Jindra“.
V roce 1949 se Jindrovi přestěhovali do domu 4/II. v Palackého ulici, kde si Karel postavil nový, špičkově vybavený fotoateliér. K jeho stavbě a plnohodnotnému vybavení potřeboval velkou finanční částku, kterou Jindrovi zaplatili částečně z těžce vydělaných válečných peněz, částečně si museli vypůjčit a následně pak dluh po většinu svého života splácet. A to i přesto, že jim byl jejich nový, kompletně zařízený a dobře zavedený fotoateliér po pouhých několika měsících fungování znárodněn ve prospěch československého státu.
Po znárodnění svého ateliéru vstoupil Karel Jindra do libereckého družstva Fotografia a později se stal zaměstnancem libereckého komunálního podniku Fotocentrála. V Liberci pracoval až do odchodu do důchodu. V této době začala vznikat většina jeho oficiálních fotografií pro Český Dub, kde pracoval především pro Národní výbor, od fotografování svateb, přes vítání občánků, pořizování školních fotografií, až po pohřby. Dá se říci, že mnoha českodubským občanům prošel skutečně celým životem. Většina pamětníků si jej navíc pamatuje jako velmi přátelského a usměvavého pána, vždy připraveného k akci se svým fotoaparátem.
Ani po odchodu do důchodu se ale se svou celoživotní fotografickou činností nerozloučil. Nadále působil jako fotograf, nyní již zpátky ve svém někdejším dubském ateliéru, který mu byl po čtvrt století od jeho zabavení opět vrácen. Získal jej však zpátky zničený, vyrabovaný a zcela bez klientely. Na stará kolena tedy znovu začínal téměř od nuly. Opět musel kompletně zařídit ateliér, protože původní vybavení bylo zčásti zničeno, zčásti neoprávněně zabaveno a odvezeno posledním neúspěšným, leč chamtivým "šéfem" firmy. Z finančních důvodů si většinu nového vybavení vyráběl svépomocí z dostupných materiálů, např. z plechového kuchyňského škopku, plechovky od rybiček nebo z vyřazeného kadeřnického sušáku na vlasy.
Karel Jindra fotografoval a ve prospěch svých českodubských zákazníků velmi ochotně pracoval ještě přibližně 25 let ze svého důchodu, a to až do smrti své milované ženy Vlasty. Karel ji následoval o tři roky později, 31. ledna 1996. Odešel s úsměvem na rtech, obklopen svoji rodinou. Celoživotní optimismus jej provázel i ve smrti, nechtěl být pohřben a mít hrob, prý „aby mu tam nechodili ženské brečet“. Je proto rozprášen společně se svojí manželkou na loučce libereckého krematoria. Jako památka po něm zůstala celoživotně s láskou odváděná práce a usměvavý obraz manželů Jindrových v srdcích jejich pamětníků.
Kromě obrovských zásluh na fotodokumentaci společenského života Českého Dubu a jeho obyvatel, kdy často publikoval i do novin, měl výrazný podíl také na zlepšování fotografické techniky. Spolu s doktorem Pulujem zkonstruoval speciální typ pračky na fotografie a pracoval na svém vynálezu - vývoji a výrobě fotoaparátu na 25 portrétních snímků (tzv. „kulomet“), který pak vlastnil. Ve výčtu činností Karla Jindry nelze opomenout ani jeho činnost výtvarnou, zvláště jeho akvarelové a pastelové portrétní obrazy. Ovládal tzv. "americkou retuš", kterou praktikoval nejčastěji anilinovými barvami.
Část fotografického vybavení včetně řady fotografií se dodnes dochovala v pozůstalosti manželů Jindrových, která byla v roce 2021 nezištně nabídnuta do sbírek Podještědského muzea. Tímto krokem bude uchován další kus českodubské historie, spojené se jménem významné a charismatické českodubské osobnosti, fotografa Karla Jindry.
Svou práci vykonával nejen perfektně profesionálně, ale bral ji i jako poslání a životní krédo: DÁVAT LIDEM RADOST!
Ocenění „OSOBNOST ČESKODUBSKA 2021“ je in memoriam za významné zásluhy na fotodokumentaci společenského života Českého Dubu a jeho obyvatel a výrazný podíl také na zlepšování fotografické techniky. Část fotografického vybavení včetně řady fotografií se dodnes dochovala v pozůstalosti manželů Jindrových, která byla v roce 2021 nezištně nabídnuta Podještědského muzeu, čímž bude uchován další kus významné českodubské historie, spojená se významným jménem českodubského občana Karla Jindry. 

Město

Překlad (translations)

Interaktivní mapa

Interaktivní turistická mapa

Kliknutím do mapy otevřete mapový prohlížeč

Spolky a zájmová sdružení

Městské organizace